KOMENSKÝ NEBO MONTESSORI ANEB CO JE PRO NAŠE DĚTI TO NEJLEPŠÍ

Dnes je „in“ vše alternativní. Všechny maminky chtějí pro své dítě to nejlepší, aby z něj v dnešní době vyrostl silný jedinec. Co to je alternativní? Jiný, přirozený, náhradní, zástupný. Alternativa je pak možnost volby, mezi dvěma a více variantami.

Možností máme v dnešní době spoustu. Všichni se snaží přijít s něčím převratným, zaujmout a přilákat. Ale nesnažíme se někdy až moc najít to nej, nej nej. Co takhle dát na svůj přirozený instinkt, na vlastní zkušenost, na první dojem. Jak z poutavého letáku nebo poutavě levné ceny poznáte, že to je to nejlepší? Samozřejmě, že každý máme své finanční limity, ale je to i o přehodnocení priorit. 

Dám příklad trošku mimo téma, ale myslím že výstižný.

Miluji květiny a rozhodně netrpím předsudkem, že si přece jako žena nebudu sobě kupovat květiny. Jdu do obchodu, v mnoha nákupních řetězcích již mají vázané kytice a při běžném nákupu si prostě koupím sobě pro radost kytici. Ano přiznám se, že vždy stejně zaváhám nad tím, zda místo kytky nekoupit raději něco k jídlu nebo co je užitečnější. No a pak si dám na ty váhy to jídlo v ceně té květiny, které sním (dobře momentální nějaký požitek, ale nemusíme stále něco jíst) a jsem rozhodnuta.Květina mne bude těšit alespoň týden. Květina mi zútulní domov. Moje děti jsou z kytiček také nadšené (uznávám mám holčičky, ale všechny děti mají rády kytičky), vždy kytici rozdělím aby měly i v pokojíčku svou. Koupit si květinu vám udělá radost. 

K čemu je očekávání, že manžela možná někdy napadne jen tak vám koupit květinu? Očekávání nám žádný dobrý pocit nepřinesou. Ale dnešním tématem nejsou očekávání, ať se do toho nezamotám, ale rozhodnutí co je pro nás a naše děti lepší. 

V dnešní době hodně organizací nabízí zkušební lekce, nebo školy a školky dny otevřených dveří. Využijte tyto možnosti ať máte srovnání a dejte na první dojem, nebo dojem z lektora či učitele, pak řešte ty ostatní faktory. Protože ne vždy to nejjednodušší  a nejlevnější je to co hledáte. 

Sama jsem před léty, kdy všechny maminky řešily, která školka je ta nejlepší, měla názor, že všichni jsme v klasické školce vyrostly tak proč by to mělo ublížit našim dětem. Stejně tak škola – i když u školy už jsem váhala. Hlavně po rozběhnutí školního roku a první rodičovské schůzce, kdy nám byl vysvětlen systém černých puntíků apod. jsem začala přemýšlet, jestli by to nešlo jinak. I o samotném známkování jsem začala váhat. Naštěstí dcera má novou paní učitelku čerstvě ze školy, která je úžasná. Tím se potvrzuje to, že ne vždy je to o instituci , ale hodně je to o lidech. 

Moje mladší dcera strávila svůj první školkový rok v Montessori školce. Bylo to rozhodnutí hlavně z důvodů nedostatku míst ve školkách v naší čtvrti, k tomu se přiznávám. Ale než jsem se rozhodla, začala jsem se o Montessori zajímat a jsem ráda, že tam byla. Byl to pro ni velký vklad, ale opět roli tam sehrála úžasná paní učitelka. Učitelka podobně „krevní skupiny“ jako já. Hrála na kytaru, písničky od Jarka Nohavici, Svěráka a Uhlíře, z pohádek, neustále vymýšlela nějaké akce a prostě byla tam pro děti. Musím se přiznat, že i díky ní jsem se sama vrátila ke hře na kytaru a jsem za to ráda. Takže nás to obě obohatilo. 

A co chudák téměř zapomenutý pan Komenský? Jan Amos Komenský se narodil roku 1592 a paní Maria Montessori roku 1870. Žili 300 let od sebe a přitom jejich pedagogické poznatky k metodikám byly převratné. Jediné v čem se rozchází je, že Komenský jako součást definice školy hrou uvádí závodění a paní Montessori se snaží pro děti vytvořit nesoutěžní prostředí. 

J.A.Komenský  - Požadavek závodění rozšiřuje požadavek družnosti. Závodění chápe Komenský jako situaci, v níž je možno porovnávat své výsledky s výsledky dalších účastníků hry. Znamená to učit se objektivně posoudit a zhodnotit svůj vlastní výkon. Tento princip vede k rozvoji sebehodnocení, sebeocenění, ale i schopnosti přijmout jak vítězství, tak i porážku.

M. Montessori - Montessori systém není založen na veřejném srovnávání a děti naprosto přesně vědí, ke komu si mohou dojít pro radu. Učitel popisuje individuální pokrok dítěte ve znalostech, dovednostech, jeho osobní úspěchy a co se dítěti nepodařilo. Vychází ze školních prací a svých záznamů o dítěti, které si po celý rok vede.

Je to asi jeden z mála rozporů mezi těmito geniálními pedagogy. 

J.A.Komenský - „Škola hrou“ 

I. Pohyb
II. Vlastní rozhodnutí
III. Družnost
IV. Závodění
V. Řád
VI. Lehkost v provozování hry
VII. Příjemný cíl
(zdroj - http://www.gymnasion.org/archive/article/je-komenskeho-skola-hrou-mytem) 

M.Montessori – základní principy pedagogiky 

Pedagogika M. Montessori je ucelený a propracovaný výchovně vzdělávací program. Má své principy, které Kamila Randáková, uznávaná pedagožka v Montessori prostředí, přirovnává k základním kamenům stavby. Jakmile některý odstraníme, stavba se sice nemusí zřítit, ale může se naklonit, popraskat a přestat být zcela bezpečná. Základní myšlenky Montessori metody, její principy, jsou provázané. Ačkoli je celý systém starší než sto let, vnímáme ho jako velmi nadčasový. Není nutné dogmaticky lpět na všech principech. Naopak, takový přístup by byl příliš omezující a mohl by dítěti nakonec spíše uškodit. Důležité je umět se přizpůsobit. Jak prostředí, ve kterém pracujeme, tak dětem. Ty samy nám dají najevo, když děláme něco špatně. Berme proto základní myšlenky jako doporučení, jak by to mělo v Montessori třídách fungovat. 

I. Partnerský přístup
II. Respektování senzitivních (citlivých) období
III. Věková heterogenita (různorodost), kooperativní výuka (spolupráce)
IV. Polarizace pozornosti 
V. Připravené prostředí
VI. Osobnost učitele
VII. Třístupňová výuka

VIII. Práce s chybou
IX. Práce s pochvalou
X. Systém hodnocení
(zdroj - http://www.montessoricr.cz/principy-montessori-pedagogiky/)

Nebudu rozebírat rozdíly, protože bych ráda, aby jste si udělali názor sami, protože jen ten je správný. Netvrdím, že naše školství by nechtělo oprášit a někam posunout, určitě ano. Musí tam přitéct ti správní lidé. Tito lidé by měli přijít ze škol, které samotné jim nechají vybrat si z možností již osvědčených a vyzkoušených pedagogik (to tu ještě chybí). 

Ať chcete nebo ne, je to prosté – vždy to je o lidech. Nenechte se ovlivnit ostatními, nejde o ně, ale o vás a vaše dítě. Neodbývejte své pocity, první dojmy a poslouchejte svou intuici. 

Ať si vyberete klasické školství nebo alternativní, zda si vyberete kroužky laciné či drahé, zda si vyberete plavání podle ceny, nebo podle prostředí a lektorů, vždy si představte ty váhy co bude větším přínosem (květiny - jídlo) a dejte na první dojem a sympatičnost lidí.

Využijte dnů otevřených dveří a zkušebních lekcí, protože není nad vlastní zkušenost a osobní setkání. 

Přeji všem hodně štěstí v rozhodování a ať nám je dáno přitahovat k sobě ty správné lidi. Využijte možnost poznat zblízka náš klub a rozhodněte se podle právě získané zkušenosti a prvního dojmu z osobního setkání. To vám žádný líbivý leták nepředá. 

Krásné společné chvíle s dětmi vám přeje

Šárka Květoňová